Příběh jógové parťačky Alenky

Můj příběh – Alenka

Narodila jsem se do rodiny jednoho sportovce (tatínek) a jedné antisportovkyně (maminka). Zdědila jsem „sportovní geny“ po mamince a tak nechuť hýbat se a odpor k jakémukoliv soutěžení mě doprovází celým mým životem.

Můj tatínek přesto dokázal nemožné a naučil mě v mládí jakžtakž lyžovat. Jezdili jsme pravidelně na hory, až se stalo, že jsme nakonec trvale zakotvili v Harrachově.

 

Ač jsem přesídlila z velkoměsta do horského sportovního střediska a později se provdala za místního vrcholového sportovce (k velké radosti mého tatínka), nechuť sportovat jaksi přetrvávala a nakonec zcela logicky vyústila k velkým problémům se zády.

To mně bylo kolem čtyřiceti, nechala jsem se řádně vyšetřit u ortopéda, zrengenovali mě od hlavy k patám a vyslovili verdikt: „Vaše páteř vypadá jako po těžkém úrazu, jestli se nezačnete hýbat, do pěti let skončíte na invalidním vozíčku.“ Následovalo rehabilitační cvičení a bolest zad se začala pomalu zlepšovat.

Mé seznámení s jógou

V té době se již několik let v Harrachově scházela skupinka nadšenců a praktikovala jógu. Nic konkrétního jsem tenkrát o józe nevěděla, má představa byla, že jóga = stoj na hlavě a všelijak zapletené nohy a ruce – takže nic pro mě!

Naštěstí co se má stát, stane se a zcela náhodou ( dnes už vím, že náhody neexistují) mě oslovila moje známá, že by chtěla zkusit tu jógu, ale samotné se jí tam nechce, tak ať jdu s ní. Přemohla jsem svoji lenost a šla jsem, zamilovala jsem si jógu prakticky ihned a zůstala jsem u ní.

Časem jsem zjistila úžasnou věc, že k tomu abych „cvičila“ jógu, nemusím stát na hlavě a ani mít všelijak zapletené nohy a ruce, že stačí dělat ten nejjednodušší pohyb, cvičit ho v souladu s dechem a řídit ho svým vědomím.

Můj učitel jógy Toník Klíma nám na jednom svém semináři řekl, že když se rozhodneme vydat se po cestě jógy, učit se a objevovat její filozofii, musíme projít třemi P :

1. Poznat (najít si informace)
2. Pochopit ( porozumět jim)
3. Přijmout ( uvěřit a ztotožnit se s nimi).

Jóga se stala mojí cestou a tak poznávám, snažím se pochopit a přijímat.

 

Motto:
Jóga je obrácení pozornosti dovnitř.
Je to úplný obrat.
Pokud neutíkáte do budoucnosti,
ani do minulosti,
můžete se ponořit do sebe,
protože vaše bytí je tady a teď.
Osho

Mám úctu k józe a k jejímu žádoucímu vlivu na život člověka. Již od roku 1996 pomáhám najít cestu k ní těm méně ohebným, starším, lidem s pohybovým omezením a tomu, kdo hledá klid a uvolnění. Věnuji se psychosomatické Rádža józe, zvládnutému dechu, pomalému pohybu, vědomé pozornosti, práci s představou, relaxaci. Jsem pokračovatelka soukromé školy JOGA CENTRUM Klíma. Můj příběh si můžete přečíst zde
Komentáře

Přidat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Vaše osobní údaje budou použity pouze pro účely zpracování tohoto komentáře.