Můj příběh 

Již více než dvacet let se aktivně věnuji psychosomatické Rádža józe. Učím, jak pomocí pomalého cviku, zvládnutého dechu a vědomé pozornosti poznávat sama sebe. Pomáhám najít cestu k józe i těm méně ohebným, starším lidem, lidem s pohybovým omezením, ale také tomu, kdo hledá v životě klid a uvolnění. S jógou krok za krokem získáváme tělesnou i duševní rovnováhu a vracíme se ke svému zdraví.

Ženská, co jí za chvíli bude šedesát.

Jsem obyčejná ženská, co jí za chvíli bude šedesát. Jak se nyní říká, sendvičová generace, starající se několik let o těžce nemocnou maminku, pomáhající dceři s vnučkou a samozřejmě pracující. Mám hodně těch povinností a vždy jsem měla. A stále vše zvládám. Nyní s úsměvem, protože dělám jen to, co chci sama. Z toho, co mi život nabízí, si vybírám.

Stresující podnikání jsem vyměnila za nestresující živnosti. Pracuji s lidmi a jsem u toho šťastná. Pracuji sama se sebou, vážím si sebe, věřím si. Mám na svůj věk dostatečně pružné tělo. Poradím si s drobnými bolestmi na těle i duši bez braní léků a injekcí. K tomu všemu mi pomohla Rádža jóga. Díky józe mám hodně přátel a kamarádů. Znám náplň svého života, cestu i cíl.

Kdy to vše s jógou začalo? 

V které době? Kolik mi to bylo? Devět let? Moje starší sestra přinesla domů knížku Hathajóga. Kroutily jsme svá ohebná dětská těla podle obrázků, prolévaly si nos vodou…vážně, byly jsme dokonalé jogínky :-)

Druhé, už dospělácké setkání s jógou bylo po roce 1989, kdy moje maminka začala jezdit na jógové kurzy a semináře. A vyprávěla. A lákalo mě to. Ovšem měla jsem malé děti, neskutečně práce, jak bych mohla jet s ní?

Osudové setkání. 

Třetí setkání s jógou bylo osudové, to mi bylo 32 let. Doma to bylo stále těžší a těžší. Péče o děti - velká vděčnost - ale k tomu velmi náročné podnikání s manželem. Valil na mě kupy a kupy společné práce, aby měl čas na své záliby. On nebyl zlý, o rodinu se staral, jen sobecký, dobrý manipulátor a taky pořádný záletník.

A já tvárná rybička, obětující se celému světu, citlivá a hodně trpící. Utahaná „k padnutí“. Neuměla jsem se bránit, bála jsem se, že ublížím. Aniž bych to tušila, bála jsem se všeho. Moje vlastní hodnota se pro mě v té době blížila k nule.

Takhle už to dál nešlo a Pán Bůh si asi říkal „holka mysli víc na sebe“ a k tomu mi poslal pořádný milující šťouchanec –  najednou byla taková ta ošklivá sychravá tmavá lednová zima ve městě a já na ni koukala z velkého okna nemocnice, kde jsem ležela ochrnutá na celou levou polovinu těla.. no jinak to dopadnout nemohlo, řeklo by se „žádný zázrak…“ 

 Jenže...

Zázrak se brzy stal.

Zázrak přišel v době chřipkového období do uzavřené nemocnice k mé posteli v podobě mého prvního chlapce z mládí. Už byl tedy trochu starší, stejně jako já. "Náhodou“ jsme se  zde setkali… “kdybych tak s tebou mohl cvičit jógu… tak pravou rukou a nohou cvič a vlevo, kde to nejde, si představuj, že cvičíš“… Říkal toho jistě víc, ale toto si pamatuji dodnes. Tam někde vznikla má víra v jógu a má celoživotní láska k ní.

Návrat domů, rekonvalescence a další pokračování zázraku. Do Harrachova začal dojíždět učitel jógy Zdeněk Hakl, žák pana Antonína Klímy. A pan Klíma se stal i mým učitelem. Mohu upřímně říci, já józe naprosto propadla. Vrhla jsem se střemhlav do svého uzdravování. Nešlo jenom o cvičení, ale o celkový přístup k mému životě.

Měnila jsem postupně sama sebe.

Ovšem trvalo to ještě několik let, než jsem se dostala z té beznadějné temné jámy, v které jsem léta byla. I nemoc o sobě ještě dala párkrát vědět, ale stále jemněji. Dlouho jsem nedokázala změnit prostředí, ve kterém jsem žila, tak jsem měnila sebe.

Jógové kurzy pana Antonína Klímy, byly jedinečné. Nebylo v té době tolik informaci. To, co nám tehdy říkal, co nás učil, jsem si až po letech přečetla v různých moudrých knížkách. Praktikováním jógy v jeho pojetí jsem dostala velký dar. Pracoval s nemocnými i zdravými. Seznamoval nás se zásadami jógy, s její filozofii, se správným spravováním všech oblastí svého života, s péčí o tělo a psychiku. Naučil nás správně dýchat, vnímat se, prociťovat. Učil nás věřit si.

Co nejrychleji jsem si udělala cvičitelský kurz a začali jsme v Harrachově 2x týdně cvičit. Od roku 2009 pořádám se svoji kamarádkou Alenkou Novákovou vlastní týdenní a víkendové kurzy, ale k panu Klímovi na jeho kurzy jezdím každý rok. Konají se stále, i když mu již letos bylo 85 let.

Jóga klidu 

Ráda předávám své zkušenosti s jógou, svoji lásku k ní. Uzdravila mě a naplnila můj život, velice přispěla k mému štěstí, podpořila proces budování mého zdravého sebevědomí. Zpříjemňuje a zkrášluje život mnoha dalším v mém okolí.

Seznamuji lidi s Rádža jógou, psychosomatickým cvičením. Ukazuji možnosti, jak se s její pomocí dostat do životní rovnováhy. Pracujeme s tělem, dechem, vědomou pozorností, s mantrami, čakrami, s představou.

Samotné cvičení je pomalé, klidné, relaxační. Vhodné pro ty, kteří jsou spokojeni, když z hodiny jógy neodcházejí zpocení, ale uvolnění a odpočatí. Ráda bych Vás s tímto přístupem ke cvičení jógy seznámila.